Klimatické podmínky, už nejsou, co bývaly. V zimě marně vzpomínáme na Ladovské scenérie našeho dětství a v létě pro změnu bojujeme s rekordním suchem. V krajině chybí voda, a tak se snažíme šetřit, kde se dá. Zachytáváme dešťovou vodu na zahradě, utahujeme kohoutky, používáme úsporné WC a místo plné vany si raději dáme sprchu. Tento způsob sice přináší výraznou úsporu, přesto nás ale nezachrání. Průměrně totiž spotřebujeme až 89 litrů vody denně.
Neplýtvejme vodou zbytečně
Málokdo z nás si dokáže představit, kolik vody je zapotřebí k výrobě potravin. Z publikace Světové banky z roku 2006 vyplývá, že při výrobě denní dávky potravin pro průměrného obyvatele USA se spotřebuje 5400 litrů vody. Pokud v rámci diety nahradíme z 50% červené maso zeleninou, poklesne spotřeba vody o 1000 litrů. Pro nasycení vegetariána je potřeba “pouze” 2600 litrů vody. A pokud bychom naši stravu omezili jen na nezbytně nutné minimum pro přežití, postačilo by na naši denní dávku živin pouhých 1000 litrů vody. Není tedy pochyb o tom, že volbou složení naší každodenní stravy výrazně ovlivňujeme vodní stopu, kterou za sebou zanecháváme.
1 kg čokolády = 17 000 litrů vody
A to nemluvíme o sladkostech. Věděli jste, že na výrobu 1 kilogramu oblíbené čokolády je zapotřebí až 17 000 litrů vody? Naštěstí tato cukrovinka patří na vrchol potravinové pyramidy a s její konzumací bychom to rozhodně neměli přehánět. To už ale bohužel neplatí v případě masa. Průměrný Čech sní dle údajů Ministerstva zemědělství ročně 8,1 kg hovězího, 42,9 kg vepřového a 26 kg drůbežího masa, na které padne až 494 tisíc litrů vody. Jen pro představu – takový objem vody by naplnil menší plavecký bazén.
 |
Pokud bychom do našeho jídelníčku zařadili více čerstvé zeleniny a ovoce na úkor masa, snížíme tak výrazně svoji osobní vodní stopu. Navíc jako bonus prospějeme našemu zdraví. Pravidelnou konzumací zeleniny totiž výrazně snižujeme riziko výskytu celé řady civilizačních onemocnění. |
Pěstování s ohledem k přírodě
Naše zelenina je nejen čerstvá a lokální, ale při jejím pěstování navíc nepadne nazmar ani kapka vody. A to díky našemu hydroponickému skleníku, kde používáme převážně dešťovou vodu, kterou důsledně recyklujeme. Krásně si to můžeme vysvětlit pomocí studie, kterou provedla nizozemská vědkyně Cecillia Stanghellini z Wageningen University. Ta zjistila, že pro produkci 1 kg rajčat pěstovaných na poli ve Španělsku je potřeba 207–714 litrů vody v závislosti na technologické úrovni farmy. Ovšem spotřeba se výrazně snížila, pokud se pěstování přesunulo do skleníku. V takovém případě potřeboval španělský farmář pouze 53 – 122 litrů vody na jeden kilogram rajčat. Naproti tomu v dokonale uzavřeném technologicky vyspělém skleníku s možností řízení vnitřního klima a perfektní recyklací vody by teoreticky na 1 kilogram rajčat postačilo pouze 1,5 litru vody.
Dle provedených výzkumů v moderních holandských hydroponických sklenících se spotřeba vody na 1 kg rajčat odhaduje na 4 litry vody. Protože naše skleníky dosahují srovnatelné úrovně jako ty nejmodernější nizozemské, jsme přesvědčeni, že i naše zelenina je vypěstována s minimální spotřebou vody. Díky tomu nepotřebujeme čerpat velké množství závlahové vody z externích zdrojů, a můžeme ji ponechat v přírodě tam, kde ji potřebují volně žijící živočichové a rostliny. Krajina, kde najdeme tekoucí řeky, potoky a rybníky je pro náš život důležitá.
Za tým Farmy Bezdínek
Václav Psota
The post Šetřete vodu, jezte více lokální zeleniny appeared first on Farma Bezdínek.